V objetí melancholie
Fotografie působí jako vizuální báseň – melancholická, snová a zároveň hluboce niterná. Barevné ladění, kompozice a atmosféra evokují pocit ticha, klidu, ale i jakési osamělosti či zamyšlení. Modrá zde není jen barvou, ale symbolem emocí – smutku, touhy, vzpomínek nebo klidné introspekce.
Myšlenkový přesah spočívá v univerzálnosti pocitů, které obraz vyvolává. Modrá může být barvou chladu, ale i hloubky, stejně jako lidská duše se pohybuje mezi těmito stavy. Je to okamžik zamyšlení, pohroužení se do vlastního nitra, možná čekání nebo hledání odpovědí.