Jsi má
Fotografie "Jsi má" vyvolává silný pocit propojení člověka s přírodou. Žena se něžně dotýká kamene, jako by se ptala, zda jí patří, nebo zda ona patří jemu. Je to dialog mezi živým a neživým, mezi pomíjivostí lidského těla a věčností skály.
Skála symbolizuje stabilitu, sílu a nezměnitelnost, zatímco žena je ztělesněním života, jemnosti a emocí. Tento kontrast zdůrazňuje hluboký vztah mezi člověkem a Zemí – jsme její součástí, ale stále hledáme jistotu, místo, kde patříme.
Fotografie může být vnímána i jako vyjádření pokory vůči přírodě, uvědomění si, že nejsme její vládci, ale její děti. Možná se ptáme: "Patřím ti?", ale odpověď je jasná – "Byli jsme její vždy."